V případě obchodních korporací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku v situaci, kdy obchodní korporace zaniká. Nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili vkladovou povinnost. Nedostatečný či naopak přebývající likvidační zůstatek se následně rozdělí podle výše podílů.
Podíl člena obchodní korporace (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) na likvidačním zůstatku patří podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) mezi ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku.
Důležité je ovšem rozlišit situace, kdy je podíl na likvidačním zůstatku vyplacen v penězích a kdy v nepeněžní formě (např. v podobě nemovité věci).
U první varianty bude základem daně rozdíl mezi podílem člena obchodní korporace na likvidačním zůstatku a daňové nabývací ceny podílu na obchodní korporaci, stanovené v souladu se ZDP.
V případě výplaty likvidačního zůstatku v nepeněžní podobě je nutné tento příjem pro potřeby daně z příjmů nejdříve ocenit podle právního předpisu upravujícího oceňování. Tímto právním předpisem je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů, dále jen „zákon o oceňování“.
Podle ZDP dále platí, že dochází-li k vypořádání podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžní formě, je příjmem také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu (zákonem o oceňování) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace. Jedná se tedy o případy, kdy ocenění v účetnictví je nižší než cena stanovená zákonem o oceňování.
Z výše uvedeného vyplývá, že je-li vypořádáván podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl v nepeněžní formě je nutné zahrnout do základu daně nejen nepeněžní příjem oceněný podle zákona o oceňování, ale také rozdíl mezi tímto oceněním majetku a jeho hodnotou zachycenou v účetnictví.
Hledáme-li odpověď na otázku, jak stanovit základ daně v zákoně 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, dopracováváme se k nejednoznačnému závěru s tím, že tato nejednoznačnost byla vyvrácena KOOV 614/28.11.23, s tím, že cílem bylo vyjasnění případného dvojího zdanění a ze strany GFŘ bylo potvrzeno, že úmyslem zákonodárce nebylo toto dvojí zdanění aplikovat. Konkrétně:
Hodnota kladného rozdílu mezi znaleckým oceněním a hodnotou v účetnictví je ale již jednou v základu daně zahrnuta, a to v hodnotě podílu na likvidačním zůstatku oceněného podle zákona o oceňování, který představuje zdanitelný příjem.
V rámci eliminace dvojího zdanění se do základu daně nezahrnují částky, které již byly zdaněny podle ZDP u téhož poplatníka. Uvedený příjem v podobě kladného rozdílu mezi znaleckým oceněním a účetní hodnotou proto nebude v tomto případě zahrnován do základu daně, jelikož by došlo ke dvojímu zdanění téhož příjmu u jednoho poplatníka.
Daň z podílu na likvidačním zůstatku (bez ohledu na to, v jaké formě je příjem vyplácen) má povinnost srazit likvidovaná obchodní korporace v pozici plátce daně. V případě výplaty podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžní formě bude daň sražena ve výši 15 % a to z rozdílu mezi oceněním majetku podle zákona o oceňování a nabývací cenou podílu v obchodní korporaci stanovenou v souladu se ZDP.
Comments